Začátkem června uspořádala holandská sportovní policejní asociace z pověření Evropské sportovní policejní asociace (USPE) Policejní mistrovství Evropy 2003 v tenisu. O průběhu přípravy naší reprezentace a evropského šampionátu vypovídá zpověď vedoucího realizačního týmu Ing. Jana Radoberského.


Kdy se uskutečnil první krok v přípravě účasti české policejní reprezentace na Policejní mistrovství Evropy v tenisu v holandském Waalwijku?

Tak jako u všech účastí policejních sportovních reprezentantů v systému evropských policejních soutěží řízených USPE začíná příprava dlouho před konáním akce. Konkrétně v tomto případě začala příprava na sedmém zasedání výkonného výboru UNITOP ČR dne 29. srpna 2002, kde padlo rozhodnutí zúčastnit se Policejního mistrovství Evropy 2003 v tenisu v Holandsku, jedné ze čtyř akcí, které USPE ročně pořádá. Výkonný výbor současně rozhodl o obsazení realizačního týmu, do jehož čela jsem byl nominován.


Kdo byl jmenovitě do reprezentace zařazen?

Výběr reprezentantů má své zákonitosti. Rozhodnutím zúčastnit se Policejního mistrovství Evropy v tenisu je nastartován celý cyklus sportovních soutěží. Vlastní účast na evropském šampionátu je jen vrchol pyramidy. Odbor sportu Ministerstva vnitra ve spolupráci s UNITOP ČR vypsal na rok 2003 jako nominační závod Mistrovství UNITOP ČR v tenisu. Tomu předchází výběr a nominace v jednotlivých sportovních klubech policie v celé České republice. Vybraní hráči se pak sešli v dubnu v Brně, kde proběhla závěrečná sportovní klání o účast na Evropě. V mužských kategoriích byla velmi silná účast výborných hráčů, a proto získat právo reprezentovat Policii ČR nebyl jednoduchý úkol. Ze závěrečných bojů nakonec vyšli vítězně a získali nominaci Mgr. Dušan Kozár, Mgr. Radek Tyr, Mgr. Pavel Bosák a Milan Janoušek. Počet čtyř hráčů byl stanoven pořadatelem. V kategorii žen byla situace úplně opačná. Přesto, že v řadách police pracuje žen hodně a stále nové přibývají, je policistek –sportovkyň stále poskromnu. Přitom tenis je sportem, který se dá provozovat v každém věku a na různé úrovni, pomáhá udržet fyzickou zdatnost a výrazně přispívá k psychické relaxaci, která je v náročné práci nutná. Realizační tým se přesto, že mohl nominovat čtyři tenistky, rozhodl nakonec jen pro dvě. Jejich výkonnost byla předpokladem, že se na evropském mistrovství neztratí, což se v Holandsku potvrdilo. Svou účastí Andrea Zaňková a Jarmila Šindlerová nezklamaly.


Jak probíhala, kromě individuálního tréninku, příprava družstva?

Realizační tým si byl vědom nutností přípravy hráčů především pro soutěž čtyřher, kde je důležitá sehranost dvojice. Využili jsme proto již tradičního sportovně-společenského sekání policejních reprezentací Slovenska a České republiky, které se koná pravidelně od roku 1995, a to střídavě na Slovensku a v Čechách. Dosud se sportovní část týkal jen fotbalu. Letos poprvé, po dohodě se slovenskou stranou, byla sportovní část rozšířena o volejbal a tenis. Oběma družstvům posloužilo toto setkání zároveň jako příprava pro reprezentaci. Policejní mistrovství Evropy ve volejbalu je vypsáno USPE na rok 2005 v Monaku a ve fotbalu na rok 2006 v Německu. Ve volejbalu a v tenisu zvítězila reprezentace česká, ve fotbalu bohužel zatím vítězí Slovensko.


A jak jste dopadli v Holandsku? Jaké šance měli naši tenisté?

Do Holandska jsme odjížděli s přáním probojovat si postup ze skupin do závěrečného play off. Nebylo to přání skromné a už vůbec ne jednoduché. Do holandského Waalwijku se sjelo 17 národních reprezentací a nikdo z nich neměl poraženeckou náladu. V závěrečných hrách se Dušan Kozár probojoval mezi posledních 32 hráčů, Radek Tyr mezi posledních 16 hráčů a Milan Janoušek dokonce do čtvrtfinále. Tam ho vyřadil pozdější vítěz Rumun Gabriel Moraru, který přesto, že je policistou, což potvrdil i uniformou na slavnostním nástupu rumunské policie, je současně 500. hráčem světového žebříčku. V ženách se Andrea Zaňková probojovala mezi šestnáctku. Ve čtyřhrách byly úspěšnější ženy, které zastavily ve čtvrtfinále reprezentantky Francie. V mužích se do druhého kola probojoval Dušan Kozár spolu s Milanem Janouškem. K úspěchu celého týmu přispěla i výborná činnost trenéra Mgr. Tomáš Milta, který sehrál důležitou roli především v určení taktiky hry s jednotlivými soupeři.


Co vás nejvíce překvapilo?

Neřekl bych překvapilo, ale trochu zklamalo. Přesto, že se exekutiva USPE pravidelně zabývá otázkou prosazení účasti na policejních mistrovstvích Evropy pouze policistů zařazených v činné službě a ne vrcholových profesionálních sportovců reprezentantů, pravidelně se tento problém opakuje. Je pravda, že je stále méně častý, ale dosud nezmizel. V Holandsku se jednalo o družstvo Rumunska. Výkony jejich hráčů odpovídaly sportovcům, kteří se věnují tenisu profesionálně a v žádném případě nevykonávají běžnou policejní službu. Zbytek týmů takto odsunují do role diváků. Obsadili první tři místa a čtvrté nezískali jen díky tomu, že se vzájemně vyřadili. Obdobně tomu bylo i ve čtyřhrách.


Co vám zůstane v paměti, na co budete dlouho vzpomínat?

Především atmosféra těchto setkání, nejde jen o sportovní výsledky. Společenská část je neméně důležitá. Na mistrovství Evropy dochází k mnoha neformálním setkáním lidí ze stejného oboru. Mohou si tak pohovořit o společenských problémech, na které by při oficiálním setkání nezbýval čas. Líbí se mi, že jazyková vybavenost našich sportovců – policistů je stále lepší. I tyto mezinárodní sportovní akce motivují policisty zdokonalovat se ve znalosti cizích jazyků.


Plyne z toho nějaké poučení pro další přípravu?

Ano. Účast a výsledky na Policejním mistrovství Evropy 2003 v tenisu v holandském Waalwijku potvrzují, že dlouhodobá koncepce přípravy sportovců – policistů na mezinárodní akce je správná. Vytvořením dlouhodobě pracujících realizačních týmů se podařilo zapojit do přípravy široké spektrum sportujících policistů. Mistrovství USPE jsou opakovaná v pravidelných čtyřletých cyklech. Toto motivuje policisty k pravidelné sportovní činnosti, která zvyšuje jejich fyzickou zdatnost.

Náš nejúspěšnější reprezentant policista Milan Janoušek z Klatov, nar. 1. 8. 1978, na otázku jak prožíval čtvrtfinálový zápas s rumunským tenistou – vítězem policejního mistrovství Evropy, vzpomínal:

Do tohoto zápasu jsem nastupoval velmi klidný, jelikož jsem věděl, že nemám co ztratit. Gabriel Moraru je velmi kvalitní hráč, což dokazuje i jeho postavení v ATP, kde v současnosti zaujímá 500. místo v žebříčku, což si myslím, že v jeho věku je velmi dobré. Tuto kvalitu potvrzoval i svými výkony na turnaji, kterým procházel velmi hladce. Já jsem věděl, že pokud chci pomýšlet na úspěch v tomto zápasu, musel bych bezpodmínečně chytit začátek zápasu, aby byl můj soupeř pod psychickým tlakem. Tuto zkušenost jsem získal již v několika předcházejících zápasech, ve kterých jsem hrál s lepšími hráči než jsem já a dokázal jsem je několikrát potrápit nebo dokonce porazit. Tudíž jsem do tohoto zápasu nastupoval bez respektu a plný odhodlání, i když jsem věděl, že to nebude vůbec jednoduché. Moje předsevzetí se bohužel nepovedlo naplnit. Prohrál jsem po velkém boji první tři gamy, a to i přesto, že v prvním gamu jsem měl 5 výhod. Ve druhém a třetím gamu jsem měl rovněž výhody, ale ani jednu jsem neproměnil. Poté se Gabriel Moraru dostal do úplné herní pohody a na hřišti již zcela kraloval. Tuto sadu vyhrál 6 : 1. Ve druhém setu se toto opět opakovalo. Skončil 6:0. I přesto si však myslím že jsem podal dobrý výkon v rámci svých možností. Kdyby se mi podařil chytit začátek zápasu, možná by to mohlo být jiné. U svého soupeře jsem obdivoval výborný pohyb po dvorci a forhend, z kterého dokázal zahrát doslova neuvěřitelné míče. Ve výměnách kdy byl pod těžkým tlakem, se dokázal tímto forhendem během jediného míče dostat do tlaku a výměnu vyhrát. Svými údery mě doslova drtil, jelikož jsem byl zvyklý s jinými soupeři, že po takto zahraných míčích z mé strany výměnu vyhrávám. S G. Moraru však ne. Během zápasu, ale hlavně po zápasu, mě mrzelo, že jsem neuhrál téměř žádnou výhodu v gamu. Moraru si vše pohlídal a důležité míče vyhrál. To nakonec dělá hráče hráčem. Závěrem bych chtěl říci, že tento turnaj mě zastihl v dobré formě a myslím si, že čtvrtfinále na takhle obsazeném turnaji, kdy rumunská výprava přivezla čtyři vyrovnané výborné hráče se zkušenostmi z ATP, bylo asi mým možným maximem. Moje ukončení v turnaji zmírnilo to, že jsem byl vyřazen vítězem celého turnaje.