„Mým cílem je dostat se do finále mezi 8 nejlepších…“
prozrazuje na sebe nejlepší střelec světa v roce 2003

Sedím u „Zlaté knihy sportovní střelby“ od Karla Felta. Čtu si o historii sportovní střelby v České republice a o úspěších našich sportovců. Jména Miroslav Varga, Josef Panáček a Petr Hrdlička jsou zapsána v seznamech olympijských vítězů, puškaři Petr Kůrka, Karel Bulan, Pavel Soukeník, Milan Bakeš, Tomáš Jeřábek, pistoláři Ladislav Falta, Hynek Hromada, Lubomír Nácovský, Martin Tenk, brokaři Miloslav Bednařík, David Kostelecký, Jan Hůla, Bronislav Bechyňský, Leoš Hlaváček, Jan Sychra, Petr Málek, Miroslav Hanuš, Luboš Račanský přivezli řadu medailí z olympiád, světových či evropských šampionátů a bezesporu dokazují, že střelba u nás patří nesporně mezi nejúspěšnější sportovní odvětví posledních let. To dokazuje i to, že mezinárodní střelecká asociace vyhlásila jako nejúspěšnějšího střelce světa za rok 2003 právě Čecha, a to Martina Tenka. Je to bezesporu veliký úspěch. Poslední čtyři roky nechyběl tento pistolář na stupních vítězů při žádné velké soutěži od olympiády po světové či evropské šampionáty. V královské olympijské libovolné pistoli na 50 m se to nikomu jinému ze světové špičky nepodařilo. Medaile začal přivážet v roce 1999, kdy získal v libovolné pistoli titul mistra Evropy, pak bronz na Olympijských hrách v Sydney, další rok získal bronz na Evropě. Ve vzduchové pistoli byl stejně úspěšný, bronz mu zdobil bedra. Taktéž v závodech Světového poháru nezklamal, v roce 2002 si při něm vystřílel účastnické místo na OH 2004 v Aténách, v roce 2003 Světový pohár vyhrál znovu. Při výčtu takových úspěchů mně to nedalo, abych nezvedla telefonní sluchátko a nezačala Martina zpovídat.



Dovědět se, že jsem nejlepší střelec na světě, by mě zřejmě přivedlo do rozpaků. Ani nevím, jak bych reagovala. Vás znám jako nesmírně klidného člověka. Zřejmě si to vyžaduje i sport, který děláte. Jak jste reagoval vy a vaše okolí, když jste se tuto novinu dozvěděli?

Přesný datum dne, kdy jsem se toto zprávu dozvěděl, si už nepamatuji. Vím jen, že se večer rozezvučel telefon a v něm se ozval hlas Karla Felta oznamující mně mé prvenství v anketě mezinárodní střelecké federace. V křesle doma jsem si říkal, že je to dobrý. Ale to jsem si ještě neuvědomoval, co jsem svým prvenstvím způsobil. Teprve teď se vše rozjelo. Jeden telefon za druhým, návštěvy, pozvání, při nichž mně gratulovali přátelé, příbuzní, střelci … Bylo to příjemné. Pocit všeho toho bych mohl srovnat s vítězstvím ve velkém závodě.



Velký závod to bezesporu byl. Zisk takového ocenění není určitě zadarmo. Co vše se musí dělat, aby se jedinec dostal do světové špičky a pár let tam vydržel? Jsou to určitě i momenty odříkání, sebekázně, víry sám v sebe…

Čas, ten se tomu musí určitě obětovat. Já mám oproti jiným sportovcům jednu výhodu. Podařilo se mi spojit příjemné s užitečným. Můj koníček, sportovní střelba, je i mým zaměstnáním. Když trénuji, tak vlastně pracuji. Při všech cestách a závodech mi nejvíc chybí rodina a můj desetiletý syn. Nemám tolik času, abych se mu mohl věnovat, jak bych chtěl. To mě mrzí a mám velké výčitky svědomí, vždyť roste jako z vody.


Jak často trénujete?

Tak to záleží na tom, na co se připravuji, zda je to místní či mezinárodní závod. Nechci tím místní soutěže zlehčovat, neboť jsem na nich mnohokrát více nervóznější než venku. Přesto ta zodpovědnost není tak veliká a já je využívám jako trénink. Před nimi trénuji 2 – 3x týdně. Na velké soutěže trénuji minimálně 4x týdně.


A co o víkendech?

O víkendech jsou vesměs závody.


Střelec vypadá , že nic nedělá. Které svalové partie jsou nejvíce při střelbě zatěžovány?

Zdání klame. I my musíme trénovat fyzickou přípravu. Nejvíce jsou zatěžována záda. Navíc já osobně mám atypickou polohu. Jsem více zakloněný. A zkuste si držet chvíli v předpažení pistol, která váží 1,20 kg. Střelba je individuální sport, takže řada závodníků navštěvuje posilovnu. Přiznám se, že já do posilovny nechodím, ale dvakrát týdně běhám.


U jiných sportovních odvětví je nezbytnou součástí přípravy také rehabilitace, sauna, masáže, vířivky, rehabilitační cvičení. Jak je to u vás?

Je nutná i u střelby. Zatím jsem ji podceňoval, ale zjišťuji, že zdravíčko pro dobrý výkon je třeba a že bez rehabilitační péče se neobejdu. Tak ji začínám využívat taky.


Trénink soustředění, nácvik koncentrace. To zřejmě ve vaší přípravě taky nesmí chybět.

Myslím si, že to člověk získává zkušenostmi ze závodů. Ty dají střelci nejvíce. Speciální trénink jsem nikdy nedělal.


Libovolná pistole, vzduchová pistole – jsou to dvě střelecké disciplíny, v kterých soutěžíte. Která je vám bližší, která je snadnější? Tréninky jsou stejné nebo jsou v přípravě rozdíly?

V globálu jsou si obě disciplíny podobné. Vzduchová pistole se střílí na 10 m v hale, libovolná pistole na 50 m venku. Osobně mám radši libovolnou pistoli. V hale jsou totiž stále stejné podmínky, a tak se vše člověk naučí. Ale venku, to je jiná, tam přistupují povětrnostní podmínky, světlo, tma, stín, vítr, déšť, teplo, zima. A to se musí člověk moc učit. A pokud se to naučí, pak má větší šance se umisťovat výš.


Aby byl sportovec úspěšný, musí mít vlohy, musí dřít, musí chtít, musí mít vše v hlavě srovnané, musí mít i dobré zázemí. Můžete nám k tomu něco říci?

Do role úspěšný se ještě nezařazuji, i když navenek to tak vypadá. Myslím si, že mám toho ještě moc dokazovat. Jak už jsem jednou řekl, mám oproti jiným výhodu, že střelba je mé zaměstnání, takže zázemí vytvořené mám. Fandí mi zaměstnavatel – odbor sportu Ministerstva vnitra, fandí mi rodina a dělají vše pro to, abych úspěšný byl.


Kolik taková příprava stoji?

Moc. Počítejte se mnou. Např. 1 náboj do malorážky stojí 7,- Kč. V létě při jednom tréninku dám 100 ran. 3x v týdnu, to je 2.100,- Kč, plus závody a jsme na hodnotě zhruba 3.000,- Kč. To si mohu dovolit jen díky podpoře odboru sportu a SKP Rapid Plzeň, jehož jsem členem.


Vím, že jste už na seznamu účastníků na Olympijských hrách v Aténách. Jaký máte cíl a přání?

Přání? Uspět co nejlépe. Odjet tam, zastřílet tak, abych byl vnitřně sám se sebou spokojený. Může se stát, že budu 30. a budu spokojený, ale asi nebudou spokojeni mí fandové. Takže mým cílem je dostat se do finále mezi 8 nejlepších. Bude to těžké. Víte, ona střelba je sport ryze individuální a dá se dělat strašně dlouho. Závodím již několik let. Když jsem začínal, střílela celá řada střelců velmi dobře. Ti v té špičce jsou dodnes. Rád bych se k nim přiřadil. Jsou tu už ale za mnou mladší, kteří se tam derou taky. Takže konkurence je veliká.

PS.
Martin obsadil na OH v Aténách 9. místo - těsně před branami finále .!